Z množství děl českých autorů 19. století je třeba vyzdvihnout studii Františka Tkadlíka k obrazu Sv. Jan Nepomucký, rozsáhlý soubor kresebných studií zakladatele pražské Akademie výtvarného umění Josefa Berglera a především téměř padesát kreseb Františka Horčičky. Z děl malířů, jejichž tvůrčí úsilí vrcholilo kolem poloviny století, si pozornost zaslouží vynikající studie Adolfa Kosárka, Viktora Barvitia nebo Petra Maixnera. Generaci Národního divadla reprezentuje množství přípravných studií z rukou autorů zvučných jmen, jako jsou skici Václava Brožíka pro jeho slavný obraz Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém, náčrty Mikoláše Alše k cyklu Vlast a řada dalších děl Františka Ženíška, Maxe Pirnera nebo Hanuše Schweigera. Patrně nejpozoruhodnější částí je nepočetný, ale o to významnější soubor děl Jakuba Schikanedera. Stranou Karáskovy pozornosti nezůstala ani plastika, proto v jeho sbírce můžeme nalézt i díla Josefa Václava Myslbeka nebo vzácné ukázky studií od Bohuslava Schnircha.
Těžiště celé sbírky však spočívá ve zcela jedinečném souboru děl vůdčích představitelů české dekadence a symbolismu. Kolekci krajinářské tvorby Františka Kavána svým významem i rozsahem předčí už jen sbírka výtvarných děl básníka Karla Hlaváčka zachycující jeho tvůrčí vývoj od raných kreseb se sokolskou tématikou po vrcholy jeho tvorby v podobě cyklu Prostibolo duše. Z tvorby dalších snivců již doznívající dekadence pak převažují zejména figurální práce. Karáskova galerie se může chlubit řadou kreseb Františka Bílka, Maxe Švabinského, Jana Preislera, Václava Hradeckého, Františka Koblihy nebo Josefa Váchala.
Sbírku však tvoří i obsáhlejší soubory děl autorek a autorů, kteří jsou často v kolekcích jiných institucí zastoupeni spíše okrajově. Zcela jedinečným způsobem je zde dochována tvorba Anny Boudové-Suchardové. Do tohoto oddílu je zařazena také menší, ale pozoruhodná kolekce prací česko-německých výtvarníků Richarda Schröttera, Charlotte Schrötter-Radnitz či Maxima Kopfa.